Stěny domu
Prvním z rozhodnutí, z čeho dům postavit je volba konstrukčního systému stěn. Každý z materiálů je vhodný pro něco jiného a přináší různé výhody.
Voštinové cihly
Pro rodinné domy se dnes velmi často používají voštinové tepelně izolační cihly. Ty ještě mohou být s broušeným povrchem (což zrychluje výstavbu a navíc snižuje tepelné mosty ve spárách) případně doplněny tepelnou izolací v dutinách. Rychlost výstavby není dobrá pouze pro vlastní termín dokončení, ale zároveň výrazně zlevňuje stavbu, protože lidská síla dnes mnohdy stojí víc, než vlastní materiál. Vyšší cena za cihly se pak může vrátit ve zkrácení termínu, čímž ušetříte na pracovní síle.
Největší výhodu tohoto materiálu vidím v jeho tepelné setrvačnosti (stabilitě). Teplo, které lidé vnímají je především sálavé. Je mnohem zdravější a příjemnější být v místnosti s chladnějším vzduchem, kde však na Vás sálají vyhřáté stěny, než být v místnosti s přehřátým vzduchem, kde na Vás žádné konstrukce nesálají. Ještě více se toto projeví v letních měsících, kdy hmotné zděné konstrukce postupně akumulují teplo a prostor udržují dlouho příjemně chladný. Čím jsou konstrukce hmotnější, tím je tento efekt větší. Můžete to zažít v parných měsících ve starých domech, sklepech, na hradech či v kostelích. Kromě zdraví a pohodlí přináší toto řešení také úspory při vytápění domu, protože není nutné vzduch zahřívat na tak vysokou teplotu, jako například u dřevostaveb. Další výhodou tohoto materiálu je jeho pevnost. Není problém se stavbou zařízlou do svahu, vícepodlažními domy, nebo když ke stěnám potřebujete něco kotvit, případně vést stěnami nějaké instalace. Nevýhodou může být vyšší cena, která je však kompenzována rychlostí výstavby a také tepelná setrvačnost v případě objektů, které jsou využívány pouze nárazově, jako jsou rekreační objekty a chaty. Dlouho trvá, než se objekt nahřeje a pak opět dlouho chladne.
Cihly s tepelnou izolací
Zde platí téměř všechno stejně, jako u voštinových cihel. Rozdíl je pouze v tom, že jsme touto skladbou schopni dosáhnout ještě lepších tepelně izolačních hodnot. Nevýhodou je vyšší cena vzhledem k větší pracnosti. Výhodou je zase celistvá vnější tepelně izolační slupka domu, která zamezí jakýmkoli tepelným mostům a dokonce nám tepelná izolace může skrýt nepřesnosti a chyby při zdění. V omítce pak nedochází k trhlinám v místě překladů či věnců. Skladba s vnější tepelnou izolací lze použít jak s voštinovými cihlami, tak s plnými, případně kamenným či smíšeným zdivem při stavebních úpravách stávajících domů. Podrobněji k tepelným izolacím viz článek „Výhody a úskalí zateplování“.
Pórobetonové bloky
Tento materiál má velmi podobné vlastnosti jako voštinové cihly. Dá se použít samostatně, nebo lépe s vnější tepelnou izolací. Jediná velká nevýhoda je, že tento materiál nesmí zmoknout nebo dokonce mokrý zmrznout, jinak se jeho pevnost rapidně snižuje a dokonce může dojít k úplnému rozpadení. To je pak pro stavbu zcela fatální a nelze než úplně zbourat a začít nanovo. Proto je bezpečnější použít tento materiál třeba na vnitřní příčky, které se staví už pod fungující střechou, a nemůže dojít k znehodnocení materiálu vlivem vlhkosti. Naopak velikou výhodou je velmi snadné řezání a broušení tohoto materiálu. Pokud chcete aby byly nějaké stěny v domě jakýmkoli způsobem zakřivené, je tento materiál nejpraktičtější.
Dřevostavby
Výhodou dřevostaveb je bezkonkurenční rychlost výstavby a s tím související úspora financí za práci. Tyto stavby jsou také výhodné pro krátkodobé užívání, kdy je možné rychle vyhřát vnitřní vzduch, a naopak rychle chládnou. Je však třeba počítat i s nevýhodami. Jako zásadní vidím nemožnost tepelné akumulace, proto jsou tyto stavby nevhodné pro trvalé užívání. Další nevýhodou je jejich výrazně kratší životnost. Cena dřevostavby může být až o třetinu nižší, než u běžné zděné stavby stejné velikosti. Životnost je však násobně kratší, takže finance vložené do zděné konstrukce se Vám při dobré údržbě vrátí. U dřevostavby také velmi záleží na dobrém provedení. Každá drobná chyba v napojení izolací, propíchnutí a podobně se projeví vlhnutím vnitřní konstrukce a posléze jejím plesnivěním. Místo vnějšího projevu vlhkosti však nemusí odpovídat poloze vnitřního poškození konstrukce, proto se takové chyby těžko hledají a velmi nákladně a složitě opravují. Když si uvědomíte, že hrubá stavba dnes obvykle nevychází ani na polovinu celkových nákladů na dům, stojí za zvážení, jestli raději neinvestovat více do obvodové konstrukce domu. Navíc předáte dalším generacím hodnotu, kterou pak mohou s drobnými úpravami dál používat.
