Satelitní vesničky

Rád bych povzbudil všechny k využívání již zastavěných ploch měst, k obnově stávajících domů a ochraně krajiny. Je to krátkodobě složitější a zdánlivě dražší cesta, která se však v průběhu času vyplatí. Stavět na zelené louce a vytvářet nové satelitní vesničky se zdá jako snadné řešení, ale přináší s sebou mnohá úskalí.

Infrastruktura

Staré domy a proluky uvnitř obcí mají jednu velikou přednost. Jsou většinou plně zasíťované, nebo je zasíťování na hranicích pozemku. Když sečteme délky všech sítí, které jsou nutné k zasíťování staveb mimo hlavní aglomeraci, zjistíme, že je jejich cena často vyšší, než cena vlastních pozemků. Tuto cenu však často hradí obec, která tím vlastně pobízí občany, aby zastavovali nové pozemky a nechávali chátrat středy měst. Kdyby si sítě museli hradit sami, často by jim stavba na zelené louce ekonomicky nedávala smysl. Kromě nákladů na novu infrastrukturu je třeba uvažovat i o nákladech na udržování a opravy, kdy při mnohem větších délkách mimo centrum bude také výrazně nákladnější ji udržovat.

Totéž platí i o komunikacích. Delší silnice jsou dražší, jejich údržba je nákladnější, ale navíc dochází s rostoucí vzdáleností k většímu nárůstu dopravy, tudíž náklady rostou exponenciálně. Také množství lidí tráví čas v dopravních prostředcích úplně zbytečně, místo toho by čas mohli využít mnohem příjemnějším způsobem. Nehledě na spotřebu pohonných hmot a s tím související ekologickou otázku.

Občanská vybavenost

Snahou investorů je logicky co největší zisk. Parcely se proto rozčlení na stavební tak, aby se jich vešlo co nejvíc, a nikdo nemyslí na to, že lidé k životu potřebují víc než jen vlastní dům. V satelitech chybí malé obchody, školky, školy, služby všeho druhu, kulturní i sportovní stavby a často i prostor pro parkování. To nutí k přesunům lidí za těmito službami a za prací, čímž dochází opět k zahušťování dopravy úplně zbytečně. Je-li v místě dobrá obslužnost, vznikají tím i pracovní příležitosti a není nutné často cestovat. Každá urbanistická buňka by měla obsahovat většinu výše zmíněných služeb. Dokonce název městská čtvrť je patrně odvozen od časového úseku čtvrt hodiny, za kterou se dalo dostat pěšky ke všem potřebným službám. Je-li tedy nezbytný růst měst, měly by vznikat nové celky včetně veškeré vybavenosti i možnosti parkování tak, aby byly ve většině věcí soběstačné.

Urbanismus a architektura

Města mají často vnitřní kouzlo, které je neopakovatelné a nenahraditelné. Jsem šťastný, že bydlím v Kutné Hoře, protože každá cesta do obchodu nebo na úřad je krásný zážitek. Příjemné prostory, přirozené měřítko, krásná architektura a příroda dohromady vytvářejí velmi příjemný pocit klidu, domova, sounáležitosti. Složitější prostor městských ulic nutí stavebníky nad prostorem přemýšlet a vytváří se tak originální zajímavá struktura města. Satelity naopak často vypadají jako bezduchá opakující se zástavba, kde tvary a hmoty nevycházejí z formování prostředím, ale z momentální nálady klientů, z líbivých a povrchních důvodů, které jsou navíc často čistě sobecké bez jakéhokoli vztahu k okolí. Domům chybí jakýkoli přesah, kultura, krása. Místo toho jednotvárné cely oběhané vězeňským plotem, za kterým štěkají psi. Odcizení, strach, deprese. Takové prostředí těžko může člověka potěšit, nebo jej dokonce formovat k hodnotnějšímu životu.

Naopak tvorba domů ve městě, nebo složitějších nových čtvrtí, které řeší obslužnost vede k vytváření nových řešení, prostorů a hmot, které jsou pro člověka přirozené a inspirující.

 

Podíváme-li se do zahraničí, setkáme se s podobnými problémy. Můžeme však vidět, že tato situace je řešitelná. Je možné odkoupit domy, které opustili původní majitelé uvnitř satelitních vesniček a postavit místo nich potřebnou vybavenost. Je možné v územních plánech omezit rozvoj měst mimo urbanizovanou plochu a naopak podpořit ty, kdo se snaží opravovat a užívat staré hodnotné domy například daňovým zvýhodněním. Važme si hodnot, které nám zanechaly minulé generace a važme si i přírody, která nás obklopuje. Krásné prostředí není zbytečný luxus, ale naopak lidská přirozenost a nezbytnost ke kvalitnímu životu. A kvalitní a dobré prostředí bude nakonec stejně ekonomicky výhodnější, jen v delším horizontu.