Studie zastřešení kostela Všech Svatých v Kolíně u nádraží
Cílem řešení je vrátit život do tohoto místa a vytvořit prostor pro využití, které by zajistilo, že se o kostel bude někdo starat a bude někomu sloužit. Návrh umožňuje využití širokým spektrem různých organizací. Prostor může sloužit ochotnickému i profesionálnímu divadlu, pro pořádání koncertů a výstav, výuku hudby, kresby, malby, pro volnočasové aktivity jako kluby modelářů, šachistů, pro organizované spolky jako skaut, orel nebo sokol. Z této představy vychází i jednoduchá dispozice – zajištění šaten a sociálního zázemí. Tato funkce může být integrována přímo uvnitř hmoty kostela v prostoru pod kůrem, nebo může být tento prostor uvolněn a funkce přesunuta do externího objektu při ohradní zdi. Místo, mezi sociálním zázemím a kostelem může být zastřešeno transparentní střechou.
Je snahou oddělit materiálově části kostela, které by se obnovovaly do původní podoby (omítka v předpokládaných původních odstínech) a všechny nové prvky, které jsou hmotově co nejjednodušší a materiálově z tmavě šedě naoxidováného rhezinkového plechu. Střecha svým tvarem evokuje původní podobu střechy, ale je schematičtější – její šíře vychází ze světlé šířky presbytáře a pokračuje ve stejné šíři po celé délce. Okna ve svislých částech nástavby by prosvětlovaly rozptýleným světlem celý prostor bazilikárním způsobem. Z úrovně terénu by byla okna skryta za přesahem stávajících obvodových stěn, které by tvořily atiku. Po obou stranách lodi vznikají balkonky, které by byly přístupné po schodištích, vedoucích z prostoru nad presbytářem a dveřmi ve svislé části nástavby. Kůr a ochoz v prostoru před presbytářem je propojen transparentním schodištěm, které by bylo tvořeno nosným zábradlím z tvrzeného skla a dřevěnými stupnicemi. Ze stejného materiálu by byla i ostatní zábradlí. Varianty 1 a 2 se liší obnovou štítu, nebo ponecháním výšky obvodových stěn ve stávající úrovni.
